Proč nejsem blázen
Stává se vám to taky? "Ty jsi ale blázen!", říkají a myslí se tím bláznem ten, kdo se nějak vymyká obecnému průměru.
Obecný průměr je považován kupodivu zcela automaticky a samozřejmě za zdravý, blázen pak za něco nemocného. Musí tak být dokonce nutně, vždyť jak by obecný průměr, jenž je samozřejmě v ohromné většině a ve všuderozhodující přesile, mohl sám sebe uznat za něco nakaženého, nemocného?
"Ty jsi ale blázen!", slýchávám tak často, že jsem musel podrobit tohle tvrzení důkladnému rozboru, pokud se moje vědomí zdráhá něco takového připustit. Copak moje myšlení a jednání je nějak v rozporu se zdravým rozumem?
Tedy za prvé: Planeta Země, ovládaná obecným průměrem, spěje ke svému zániku, k němuž dojde - půjde-li to tak dál - důsledkem ekologické katastrofy a následným zánikem života. Na vině je průmyslová civilizace, ničící všechny podmínky k životu a neschopná přestat ničit. Jestliže nemoc znamená smrt a jestliže zdraví znamená život, nevychází jiný výsledek, než že obecný průměr je nemocný, zatímco blázen, který nenávidí civilizaci, nechce s ní mít nic společného a ani si nekoupí auto, protože by se i touhle malinkou měrou podílel na ničení, smrti a zániku, je tedy zdravý! Není jiné vysvětlení, než že tomu tak skutečně je. To se nám to obrátilo, drahý nemilý obecný nemocný průměre!
Za druhé: Dějiny lidstva, tedy obecného průměru, jsou lemovány nespočetným množstvím válek a jistě je každému velice dobře známo, že při nich dochází k ničení, smrti a zániku. Každá válka je tedy nezdravá. Kdyby byl obecný průměr jakožto většina zdravý, nebylo by válek. Nechcete mi snad namluvit, že válkám je na vině pár šílenců, že ne? A bláznem je označovaný člověk, který nechce jít na vojnu, protože by se musel učit zabíjet. Vidíme, jak při bližším zkoumání je to celé absurdní a tudíž se zdá, že je to všechno vlastně naopak.
Za třetí: Každý živočich, a tedy i člověk, je tu proto, aby se radoval ze života. Nikdo nechce být nešťastný. Všimli jste si, kolik lidí je nešťastných? Kolik škaredých obličejů se na nás dívá? Ti lidé jistě nejsou spokojení. Krajní důsledky tohoto stavu jsou sebevraždy, ať okamžité, nebo ty neustálé, jako alkoholismus, narkomanie, záliba v mystice a jiné útěky z reality. Daleko častěji se to násilí obrací směrem ven. Možná, že jsme právě narazili na samé prameny zla. Všechno to vede k ubližování, k smrti, k ničení, k nezdravému stavu. Příčinou je nenaplněná tužba - frustrace. Jak by taky obecný průměr mohl dosáhnout naplnění tužeb, když... znáte to: "Co by tomu řekli lidi?" Zatím jako blázen je označován ten, kdo třeba uprostřed náměstí zařve štěstím a jde si klidně dál po svém, nestaraje se o nikoho. Takový člověk prostě provede to, co chce a je šťastný a nepotřebuje si vybíjet svůj pocit méněcennosti na druhých. Jak je vidět, i v tomto třetím bodě je jasné, kdo že je to vskutku nemocný a kdo zdravý.
Za čtvrté: Lidská společnost, společnost složená v mnohonásobné přesile z obecného průměru, nebyla dosud schopná vytvořit takový politický systém, který by byl spravedlivý a nebyl přitom založený na násilí, tedy systém, který by byl zdravý. Na druhé straně, zcela nelogicky a vzdor zdravému rozumu, je ten, kdo se nechce na takovém obludném systému podílet a ani nejde k volbám, označován za blázna, za nemocného. To už je příliš. Jak absurdní, říkáte?
Na těchto čtyřech základních a nejdůležitějších bodech bylo, myslím, dostatečně dokázáno, že často blázen není blázen a že zdravý není zdravý, ale naopak, že je to totiž tak, že nemocný považuje zdravého za blázna jen proto, že se jeho způsoby neshodují se způsoby většiny, kterou tento člen nemocné většiny považuje automaticky a naprosto mylně za zdravou a na tomto tvrzení zůstává, aniž pátrá proč tomu tak je a aniž se stará, proč tomu tak není. Já jsem nicméně pátral a staral se a zde je výsledek.
Ale k čemu všechny ty úvahy? Třeba proto, že jsou to oni domnělí blázni, kteří hýbou pákou pokroku. Bez nich by byl život a celý náš svět stojatou vodou, která zasmrádne, když v ní občas něco výjimečného nezavíří. Podívejte se na některé významné objevy, které pohnuly lidstvo vpřed. Který z nich nebyl na počátku nesmyslem a bláznovstvím v očích těch, kteří nedovedli rozpoznat jejich velikost, v očích obecného průměru, zatímco autoři takových objevů byli označováni za snílky a blázny, zmírajíce hlady v obecném posměchu a opovržení, popliváni nevděkem?
Ale pozor! Varuji vás před jásavým sdělováním této odhalené pravdy většímu počtu obecných a průměrných lidí nebo vašemu psychiatrovi. Ti i onen náleží k té přesile obecného průměru, který si žárlivě střeží svoji chorobu a jelikož je ta chorobnost ve většině, je za normu zdraví považována jejich nemoc. Pak by se vám mohlo přinejmenším stát, že o sobě uslyšíte: "Podívejte se na něj, to je ale blázen!"
